V ŠATNIČCE SE PŘEVLÉKÁME, ČAS SI NA TO UDĚLÁME. DOSPĚLÁK SE DÍVÁ RÁD, JAK SE UMÍM SÁM OBLÉKAT. PŘIVĚĎTE MĚ DO ŠKOLKY A CHOĎTE SI PRO MĚ VŽDYCKY VČAS, NENÍ MI PŘÍJEMNÉ BÝT POSLEDNÍ. POKUD NEBUDETE STÍHAT, ZAVOLEJTE PANÍ UČITELCE, ABY SE MNOU POČÍTALA.
NEPROTAHUJTE RANNÍ LOUČENÍ, JE MI POTOM JEŠTĚ VĚTŠÍ SMUTNO.
NEVOĎTE MĚ DO ŠKOLKY, KDYŽ MI NENÍ DOBŘE, NEBO JSEM NEMOCNÝ. NAKAZIL BYCH KAMARÁDY,
CELÝ DEN BYCH PROPLAKAL. ČTĚTE POZORNĚ INFORMACE NA NÁSTĚNKÁCH, ABYSTE NA NIC DŮLEŽITÉHO NEZAPOMNĚLI. DEJTE MI DO PYTLÍČKU NÁHRADNÍ OBLEČENÍ, KDYBYCH SE NÁHODOU UŠPINIL. DO ŠKOLKY SI MŮŽU VZÍT PLYŠÁČKA NA SPINKÁNÍ. OSTATNÍCH HRAČEK TAM MÁME SPOUSTU.
OBLEČENÍ MI PODEPIŠTE, AŤ SE MI NIKDE NEZTRATÍ.

.

Co byste nikdy neměli dělat…

Buďte důslední a nenechte se obměkčit. Když už jednou rozhodnete, že půjde dítě do školky, nedejte se přemluvit a trvejte na svém.

Nestrašte své dítě školkou – „počkej, ve školce ti ukážou“ a za problémy s přivykáním je v žádném případě netrestejte.

Nepřiznávejte, že je vám také smutno a že se vám stýská. Když zvládnete své emoce vy, dítě je zvládne také.

Netvrďte dítěti cestou do školky, že jdete na procházku, a nelžete mu o tom, v kolik hodin jej přijdete vyzvednout.

Neopakujte dítěti pořád dokola, že má být hodné.

Loučení dlouze neprotahujte, někdy loučení představuje větší problém pro matku než pro dítě, proto je zbytečně nestresujte.

Neříkejte doma dítěti, že chápete jaké to muselo být strašné, vydržet takovou dobu bez maminky. Naopak vyzdvihněte jeho pěkné zážitky, zahrajte si s ním hru, kterou se ve školce naučilo.

.

Jak dítěti pomoci…

Zpočátku volte kratší pobyt dítěte v MŠ.

Přibalte mu mazlíčka.

Dovolte potomkovi, aby si s sebou vzal do školky svou oblíbenou hračku.

Používejte stejné rituály.

Voďte dítě do školky vždy ve stejný čas a vyzvedávejte je pokud možno ve stejnou hodinu. Používejte konkrétní údaje o tom, kdy je vyzvednete – po obědě, po svačině – ne jen obecné jako brzy, za chvíli, po práci apod.

Rozlučte se krátce.

Buďte citliví a trpěliví.

Vyprávějte si o tom, co dítě ve školce dělalo a co nového se naučilo.

Ujistěte dítě, že je do školky neodkládáte.

Vysvětlete mu, že je máte rádi a že nechodí do školky proto, že na ně nemáte čas nebo že s ním nechcete být doma. Každý má své povinnosti – vy práci, vaše dítě školku.

Komunikujte s učitelkou.

Možná se dozvíte, že když ze školky po nervy drásající scéně odejdete, vaše plačící dítě se rázem uklidní a jde si spokojeně hrát.

Potomka za zvládnutý pobyt ve školce pochvalte.

Pozitivně je motivujte.